Srpen 2012

Pro takový okamžik

30. srpna 2012 v 23:49 | Koizumi Michiyo |  Drabble
...stojí za to nervovat se, nadávat a občas brečet, čekat, doufat, držet palce...
Aneb jsem ovlivněna dnešní porážkou Feyenoordu (2:0 jsme vyhrálííí!) a postupem do Evropský ligy a potřebovala jsem nějak (jinak než jen radostným hopkáním po baráku, prozpěvováním si a podobně) filtrovat radost. XD

Zaslíben hlubinám

22. srpna 2012 v 20:46 | Koizumi Michiyo |  Drabble
Tak po dlouhý době i drabble...
A aby bylo jasno, původně jsem nechtěla napsat nic takovýho. Vylezlo to ze mně tak nějak samo... XD

How dare she be so perfect?

21. srpna 2012 v 19:03 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Ciao děcka! Tak jsem kvůli vám vytrpěla několik hodin v sauně, ve kterou se změnil můj pokojíček, a teď jen upřímně doufám, že se to zveřejní (trochu se to totiž protáhlo... ehm, uvidíte sami XD)... Opera s délkou nikdy neměla problémy, ale co já vím - zákony schválnosti číhají na každou příležitost. XD
Hrozně moc vám děkuju, že jste tuhle povídku četli a psali k ní skvělé, povzbudivé a úsměvné (někdy velice vtipné) komentáře, a doufám, že si poslední díl užijete! ;)

How dare she be so merciful?

15. srpna 2012 v 14:54 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Nechci štvát, Elis, takže je tu další díl... XD
A chtěla jsem si to po sobě ještě jednou pořádně pročíst, protože vznikal po částech, který jsem postupně dávala dohromady, ale strhlo mě nadšení z vyhranýho zápasu (Sparta vs. Slovan - 5:3) ze včerejška (jelikož mám u sebe v pokoji nehorázný vedro, dostávám se na počítač v noci a včera jsem byla navíc šíleně utahaná, takže jsem ho ani nezapínala a padla do postele (potom, co jsem zlikvidovala několik komárů XD)) a následně... no, řekněme takovej předstupeň vzteku kvůli jednomu komentáři, takže pořádný pročtení padlo. (už se zase vracím k nadšení - přece se nebudu skoro zlobit, když už mi o hokeji kecaj i v Brankách, bodech... XD)
Takže si hezky počtěte zkrátka. ;)

How dare she be so fragile?

11. srpna 2012 v 7:31 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Tak... snad už jsem/brzo se octnu doma. XD
Hezké čtení! ^^

How dare she be so hateful?

8. srpna 2012 v 7:31 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Pokráčkoooooo! XD
Jooo, jenom jsem chtěla upozornit - všechny díly jsem tak nějak kontrolovala, ale musím přiznat že ve chvílích, kdy jsem byla utahaná a zblblá. XD Znáte to - sednete si k počítači s tím, že chcete něco napsat, a po pěti minutách zjistíte, že jenom čučíte před sebe a rozhodně nepíšete... a tak aspoň začnete pročítat rozepsaný povídky, opravujete, trochu přepisujete a podobně. Mno tak přesně takovou korekcí prošly díly téhle povídky. ;)
Užijte si čtení!!! (a to palcodržení furt platí) ^^

How dare she be so annoying?

4. srpna 2012 v 7:31 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Ciao děcka! Touhle dobou se pravděpodobně pařím někde v autě a snažím se nezabít svýho bratra, zatímco nezadržitelně míříme vstříc Rakousku a Alpám. Pravděpodobně se taky v koutku mozku neustále modlím, doufám a prosím bůhvíkoho, abych se přibližně za týden stejnou cestou vracela zpátky domů a celá, živá a zdravá. XD
Každopádně zde máte novou povídku. ^^ Vznikla na základě rozsáhlého myšlenkového pochodu, kterým si můj mozek krátil čas na naší minulý dovče (tý na začátku prázdnin). Nejdřív se narodil název (inspirace jedním řádkem písničky Perfect od My Darkest Days - pokud jste to ještě neudělali, pusťte si ji, je geniální, mám ji v menu), potom jsem nad tím tak nějak přemýšlela, různě jsem to promýšlela... mno a nakonec je z toho pětidílná (aspoň tak je to v plánu) povídka. Nebo spíš bude. XD
Tak či tak, užijte si čtení! (a držte mi palce, ať se vrátím a v pohodě) ;)

Zábava roku...

3. srpna 2012 v 19:29 | Koizumi Michiyo |  Moje kecy
Balení. Znovu. Všichni jsou nervní, otráví to náladu tak, že se vám vůbec nikam nechce, a vzpomenete si na padesát činností, který jste v minulosti chtěli udělat, jenomže se zašantročily neznámo kde v mozkových závitech a vy jste si celý věky nemohly vzpomenout, co že jste to chtěli udělat. Zápas Djoka mi přesunuli na večer, vedle to vypadá na nějakou oslavu, takže to vypadá, že do postele se zase dostanu kolem půlnoci. A zejtra ráno někdy v pět zase tradá na nohy.
Bůůů... "Tak to je konečná a pak jen tma věčná, co dál" (nevšímejte si toho, po dlouhý době jsem si pustila Divokýho Billa a teď si tu s Vencou prozpěvuju... XD)
Každopádně tu nejsem proto, abych si stěžovala. XD
Takže tradiční info:
Podle plánu zmizim v sobotu 4. 8. ráno a nebudu tu někdy do neděle 12. 8.. Jenže! Vy to ani nepoznáte, protože - paradoxně - tu bude víc živo než obvykle. XD Zužitkovala jsem svoje "zásoby" a přednastavila jsem několik dílů slíbený nový povídky.
Takže se těšte, čtěte, komentujte a doufejte, že se vrátím v pohodě a ve spisovatelský náladě. ;)
"Du... Du hast... Du hast mich..." (klídek, jenom jsem právě přesedlala od Divokáčů na Rammsteiny XD)
Tak tschüs, lidičky! ;)

Cha... a za chvíli mi začne tenis. Fakt netušim, kdy to dobalim. XD