Stupid bet, crazy game and what then? 2

5. března 2011 v 13:55 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Mno... řekla bych, že se pomalu blížím k momentu, kdy se zase nějak seknu a nebudu mít co přidávat → bude to tady stát. Ale snad se zatím vzpamatuju... XD
A jinak - tenhle tejden byl vyloženě smrtonosnej. V pondělí jsem psala opravnej test z fyziky (a v pátek jsem se dozvěděla, že se stal zázrak a dostala jsem jedničku (opravovala jsem si čtyřku, takže teď mám 2,5) XD), v úterý z OCH (ochrana člověka za mimořádných událostí nebo tak nějak se to jmenuje - naprosto stupidní hodina, kdy jenom čumíme před sebe a Mrož nám předčítá z knížky od ministerstva (a my si to máme psát) takový blafy jako "nekontrolované úniky nebezpečných látek jsou úniky, nad kterými člověk ztratí kontorlu"... fakt jako, takovýhle předměty jsou nejhorší - naprostá ztráta času a ještě po nás chtěj, abychom se to učili!), z češtiny (další jednička ^^) a ze zemáku (zatím netuším XD). Pak jsem v půl pátý přišla domů, od sedmi do devíti jsem měla taneční a do půl jedenáctý jsem se musela učit angličtinu, protože z tý jsme psali ve středu (chňachááááááá, dostala jsem dvojku a Marsy mi vybojovali další jedničku (s mínusem XD) - měli jsme napsat o nějaký události a já psala o koncertu, samozřejmě (a proč další jedničku - už jsem o tom psala dřív, když jsme měli DÚ XD). Jo a ve středu jsme ještě psali z biologie, což dopadlo naprosto katastrofálně - tiping jak kráva a tentokrát se mi fakt že nepoved (ne že bych se divila - otázky typu "co je to *cizí slovo*? a) cizí slovo b) cizí slovo c) cizí slovo d) cizí slovo" fakt nezvládám, nejsem slovník XD).
Mno prostě nechutný tenhle tejden... ale zase v pátek jsme tu měli vyloženě nádherně, že jsem musela (na hoďku a půl XD) vypadnout ven. Stihla jsem objevit hafo sněženek, tři labutě atentátníky (profrčely mi - na můj vkus - šíleně nízko nad hlavou XD) a bylo mi v mikině akorát. ^^
Miluju jaro, takže jestli mě o něj tenhle rok zase oberou a přeskočej rovnou k létu, jdu vraždit. XD
A nějak moc jsem se rozkecala... mno, radši už končím. XD S tímhle budu moct bejt ráda, jestli mi to blog vůbec zveřejní, nebo už to bude moc znaků.
Hezký čtení! ^^


"Cože?"
Břichatý profesor lektvarů se podrbal na hlavě a chvíli uvažoval, co je tak nepochopitelného na tom, že svou třídu rozdělí do dvojic, ve kterých budou celý rok pracovat. Nakonec došel k tomu, že na tom nic nepochopitelného není, takže začal rovnou číst předem připravené páry.
Hermiona Grangerová s neblahým tušením zvedla ruku a když její gesto zůstalo nepovšimnuto, skočila Křiklanovi do řeči.
"Ale pane profesore, to je přece…" Bohužel nedokázala najít vhodné slovo, aniž by přitom nebyla neslušná, takže zmlkla se zoufalým výrazem ve tváři.
Křiklan ji vyhledal pohledem a pak se na ni přívětivě usmál. "Co jste chtěla říct, slečno Grangerová?"
"Já… já jenom… nemyslím si, že by toto rozřazení nějak mohlo pomoct," dostala ze sebe nakonec. Samozřejmě jí neušlo, jak se Malfoy posměšně šklebí, ale skopání ho do hranaté koule si nechala na později.
"Vážím si vašeho názoru, ale už jsem rozhodnut. Navíc vy se nemáte čeho bát - i profesoři už vědí o vás a panu Malfoyovi a já na to samozřejmě beru ohled. Rozhodně nemám nic proti tomu, aby moji dva nejlepší studenti pracovali spolu."
Hermiona překvapeně zamrkala. "Cože?"
"Jinými slovy si můžete vzít věci a přesednout si k panu Malfoyovi, slečno Grangerová." Profesor se široce usmál
No bezva, to jsem to zas dopracovala, zašklebila se v duchu, ale aby se neřeklo, vykouzlila na tváři šťastný úsměv, posbírala si věci a zvedla se. Malfoy seděl až v té nejzazší lavici v rohu a teď se na ni pobaveně šklebil. Dokázala se nějak přinutit, rádoby nadšeně k němu přicupitala a šťastně se na ně usmála, když si sedala vedle něj.
Draco se ušklíbnul, pak zvednul paži a položil ji na opěradlo židle své nové sousedky. Hermiona na něj vrhla vražedný pohled, ale nic neřekla. V duchu se zapřísáhla, že to tomu baculatému staříkovi ještě pěkně spočítá. Křiklan zatím dokončil rozřazování do skupin a začal něco drmolit. Hermiona ho ale poprvé v životě nevnímala. Malfoyovy prsty se zatím dostaly k jejím ramenům, celkem nenápadně jí odhrnuly vlasy krku a právě rozptylovaly její pozornost, jak něžně jezdily po její šíji.
Samozřejmě Hermioně neunikl Malfoyův triumfální úsměv, když se po delší době neudržela a tichoulince, téměř neslyšně zasténala. Zoufale zaskřípala zuby, což Draca potěšilo ještě víc. Hned nato ho ale vyděsily pomstychtivé jiskřičky v jejích očích a také svůdný úsměv, do kterého se roztáhly její plné rty. Málem překvapeně zalapal po dechu, když její levá ruka klesnula ze stolu a Hermiona ji s až neuvěřitelnou přesností nechala dopadnout na jeho stehno.
S naprosto nezaujatým výrazem na tváři pak přejela prsty po Malfoyově noze. Okamžitě stáhnul svou ruku z jejího krku a místo toho rychle propletl své prsty s jejími. Zamračila se, protože jí znemožnil řádnou odplatu, ale raději se znovu začala věnovat profesorovu výkladu. Za ruce se drželi celou hodinu, protože se oba báli, co by ten druhý mohl udělat.
Pak hodina skončila a Hermiona se zvedla a vyrazila pryč, aniž by si všimla, že má svou ruku stále uvězněnou v Malfoyově dlani. Jemu to samozřejmě neuniklo, ale nechtělo se mu nějak zvlášť protestovat. Prostě mlčky následoval svou holku a čekal, až si toho všimne ona. A stejně ji na to musel upozornit sám, když chtěla zatočit doleva a on musel pokračovat doprava.
"Ehm, Herimono…"
Otočila se s pohledem, který se jasně ptal, kvůli čemu ji zase otravuje.
"Co je?"
Jenom zvednul jejich spojené ruce, aby na ně viděla. "Taky bych se nejradši nerozděloval, ale bohužel nemáme stejné hodiny."
S potěšením sledoval, jak zčervenala, rychle pustila jeho ruku a nechala klesnout paži podél svého těla.
"Jo. Jasně. Promiň. Takže… uvidíme se na…?"
"Obraně proti černé magii," odpověděl, sklonil se a krátce ji políbil. "Zatím se měj, zlato!"
"Taky," hlesla a chvíli sledovala jeho záda, než se otočila a pokračovala ve své cestě. Levá ruka ji svrběla a najednou se cítila podivně osamocená. Hřejivý pocit rozlévající se jí tělem z levé dlaně byl pryč.
"Potřebuju do blázince," zabručela si pro sebe.
…:::¨¨:::…
Utekl celý měsíc, než náhlé odhalení překvapivého vztahu mezi Hermionou a Dracem ustoupilo z pozice nejžhavější novinky a probíraného témata století a studenti si zvykli vidět je často spolu. Navíc se blížil první výlet do Prasinek, takže všichni řešili jen, kam půjdou, s kým půjdou a co budou dělat.
Jenom Hermiona si lámala hlavu s tím, proč souhlasila s Malfoyovou nabídkou, aby šli do kouzelnické vesničky spolu. Když po delším uvažování usoudila, že za to mohlo dočasné (ale pořádné) zatmění mozku, našla si nové téma: jak to přežít ve zdraví. Okamžitě si dala za úkol zásobovat se knihami - když už si nebude moct číst, v případě nouze jimi může vzít Malfoye po hlavě a utéct. Další položkou na seznamu, co si zaručeně nesmí zapomenout, byly peníze. Jistě, Malfoy ji pozval, ale opravdu tam neplánuje přijít naprosto bez financí a pak svého kluka prosit, aby zaplatil i za ní. Jinak ale vévodila upomínka nezapomenout si hůlku. Sice by jí teď teoreticky neměl nic udělat, ale jistota je jistota.
"Ve Vstupní síni přesně v devět hodin, nezapomeň," vynořila se jí z mysli opět jeho slova.
Zatřásla hlavou, aby na to přestala myslet, a raději se na sebe znovu podívala do zrcadla. Úzké džíny, rudý přiléhavý svetr a přes to černý kabát. Vypadala dobře. Ale zaboha si nemohla vzpomenout, proč se tak nervuje. K čemu jí bude, když bude vypadat dobře, jestli se ji Malfoy rozhodne zabít? Ten úsměv, se kterým ji upozorňoval, kdy a kde se sejdou, se jí nelíbil. Sliboval něco… nepříjemného.
S tichým povzdechem si kolem krku obmotala nebelvírskou šálu a vyrazila pryč. Na to, že byl teprve konec října, bylo překvapivě chladno, takže si s sebou chtěla vzít ještě rukavice. To by si na ně ale nesměla vzpomenout kousek od Vstupní síně v čase 8:59.
"Do háje," zavrčela, ale musela se smířit se se skutečností, že jí případně umrznou ruce. Rozhodně neplánovala Malfoye provokovat pozdním příchodem.
"Máš štěstí," informoval ji Draco, když k němu na poslední chvíli doběhla (trochu ji zdrželi drzí prváci).
Vrhla na něj vražedný pohled, opřela se o kolena a pokusila se ten sprint rozdýchat. Chvíli jí to trvalo, navíc Draco jí dával otrávenými výrazy a mlaskáním najevo, jak moc ho to baví, takže měla chuť posbíraný dech využít k vykřičení si plic. Naposled se dlouze nadechla a pak se konečně narovnala.
"Můžeme?" usmála se.
Jenom se na ni ušklíbnul. "Ještě moment…" Naklonil se k ní a jenom lehce, ale neuvěřitelně podmanivě se jí otřel rty o krk. Za první dva týdny už nějakým záhadným způsobem stihnul zjistit, co Hermionu dostává do kolen, a nějak mu dělalo radost, když jí i sobě dokazoval, že stačí málo a je proti němu bezmocná. Hermiona raději ukončila uvítací ceremoniál krátkým polibkem na rty, popadla Malfoye za ruku a s úsměvem vyrazila ven.
"Proč se tváříš tak překvapeně?" zeptal se Draco, když Hermionu i přes její protesty přinutil sednout si v čajovně madam Pacinkové k malému stolku u okna. Pak se ušklíbnul a naklonil se k ní tak, že se rty dotýkal jejího ucha. "Nebo jsi čekala, že tě pozvu na dezert do Chroptící chýše?"
"Ne… jenom jsem nečekala, že mě donutíš jít sem." Nervózně se zavrtěla a rozhlédla se kolem sebe. Samozřejmě se sem slezla polovina "zadaných Bradavic".
Draco se ušklíbnul a posadil se naproti Hermioně. Trhla sebou, když ji chytnul za ruku, kterou měla položenou na stole, a automaticky se pokusila odtáhnout. Nedovolil jí to. Chtěla protestovat, ale jen co mu pohlédla do tváře, ztratila se v bouřlivém oceánu jeho očí. Zkoprněla a otevřela pusu, ale jen bezmocně vydechla, aniž by něco řekla, a bez dalšího nádechu na něj zírala.
"Udusíš se," uvědomil ji Draco s pobaveným úsměvem. Mimochodem, kdy že mu začalo připadat zábavné dělat Hermioně Grangerové společnost? Jinými slovy řečeno kdy že se to zbláznil?
Hermiona do sebe trochu sípavě vtáhla potřebný kyslík, rychle uhnula pohledem a lehce se zarděla.
Ušklíbnul se. "Tak… co si objednáš?"
"Já… máslový ležák. Jeden. Prosím." Nenáviděla ho, opravdu ho nenáviděla za to, že ji donutil takhle pitomě koktat! A o pět minut později ho nenáviděla ještě za to, že jí ani nedovolil ten ležák vypít. Vážně netoužila po ničem jiném než poklidně usrkávat tu úžasnou tekutinu… a on ji celou dobu hypnotizoval pohledem, že se jí podařilo zvrhnout skleničku, když se pro ni natahovala. Což nepobavilo jen jeho, ale i zbytek čajovny.
"Draco, pojďme pryč," zašeptala Hermiona prosebně.
Malfoy odolal nutkání vyhovět jí a raději se ušklíbnul. "Proč? Já se bavím."
"Draco, prosím!" Jejímu zoufalému výrazu už ale nedokázal vzdorovat, takže se prostě zvednul, zaplatil za ně za oba a následoval Hermionu do venkovního chladu.
"Děkuju," hlesnula, zachumlala se do svého kabátu a sklopila pohled k zemi. Nečekala nějaký kontakt, takže sebou pořádně škubla, když se jí Draco dotknul. Překvapeně zamrkala a zmateně na něj pohlédla, on ale dělal, jako by se nic z toho nestalo, objal ji kolem ramen a přitáhnul si ji blíže k sobě. Hermionu do nosu okamžitě praštila jeho zvláštní, osobitá vůně a nohy jí odmítly udělat krok dál od něj, což její mozek potřeboval pro další fungování.
"Kam vůbec jdeme?" zeptala se, když už se nutně potřebovala rozptýlit a přestat myslet na zvláštní pocit, který se jí uhnízdil na dně břicha.
Draco jenom trhnul rameny a ušklíbnul se. "Na procházku."
"Kam na procházku?"
"Někam. Musíš se pořád na všechno ptát? Pro malý prcky je typický věk otázek a ty až tak malá nejsi."
Jenom nad tím zavrtěla hlavou a naprosto nenápadně, že si toho prostě nemohl všimnout, se k němu přitulila blíž. Samozřejmě si toho všimnul. Nešlo si toho nevšimnout, když se nějakým záhadným způsobem dostal do stavu, kdy by se zavřenýma očima zaregistroval, že vstoupila do místnosti.
Stavili se ještě v Medovém ráji a Hermiona samozřejmě Draca přinutila vstoupit i do knihkupectví, jinak se ale jen tak procházeli po vesničce i v jejím okolí. A najednou byli zpátky v hradu, loučili se dlouhým polibkem a nevšímali si vražedných, závistivých či snad výsměšných pohledů, které na ně vrhali právě přítomní studenti.
"Děkuju za hezký den," usmála se Hermiona a myslela to upřímně.
"I já." Pravý koutek Dracových rtů se vytáhnul nahoru v něžném úsměvu a pak dívku před sebou zcela bezděčně pohladil po tváři. Všimnul si zmatku, který se jí mihnul v očích, i toho, jak se jí zachvěly rty, jako by chtěla něco říct. Pak ale jenom několikrát zamrkala, trochu roztržitě se na něj usmála a zmizela.
S povzdychem se otočil a vydal se do sklepení. Tenhle výlet do Prasinek si bude ještě dlouho pamatovat. Byl to naprosto ztracený čas a přitom se mu to… líbilo. Chtělo by to, aby ho někdo opravdu vzal něčím těžkým po hlavě… třeba by se mu rozsvítilo. Měl by se jít zeptat Weaslyho, ten by to určitě s radostí udělal. Možná i s nějakým bonusem.
Jakmile vkročil do Zmijozelské společenské místnosti, měl u sebe černovlasou dívku známou pod jménem Pansy Parkinsonová a nezbavil se jí, dokud si večer nešel lehnout. Právě kvůli ní už spal asi v devět hodin.
Naopak Hermiona musela dlouho do noci popisovat Ginny svůj výlet s Dracem do Prasinek. Byla nucena spoustu věcí si trochu přikrášlit, aby se své kamarádky přeci jen zbavila, a byla opravdu vděčná, když Ginny asi v jednu v noci usoudila, že už toho bylo dost a šla si lehnout. Tu noc Hermiona pokořila rekord v rychlosti usnutí (asi tak… pět sekund?). Ráno se probudila podivně pozdě na své poměry, ale nedivila se tomu. Prostě se zvedla, oblékla se a odešla dolů do Velké síně.
Hned, co vstoupila, padnul její pohled na zmijozelský stůl. Naprosto neomylně Malfoyovu plavovlasou hlavu a stejně neomylně určila, že záplava černých vlasů vedle něj patří Pansy Parkinsonové. Nepotěšilo ji to, ale nechtěla tropit scény před celými Bradavicemi, takže jen zaskřípala zuby a šla si sednout ke stolu.
Samozřejmě si všimnula, jak se Pansy k Dracovi chová. A on si zase všimnul, jak ji to štve. Jenom z toho důvodu svou černovlasou kamarádku nezarazil a dovolil jí, aby se po něm občas tak trochu plazila, ačkoli věděl, že z jejího chichotání a nesrozumitelného štěbetání ho bude pořádně bolet hlava.
Hermionu jeho pohledy stylu "tak co s tím uděláš?" rozčilovaly, ale nechtěla mu udělat tu radost a vybublat. Až když se ho Pansy na chodbě přímo přede všemi pokusila políbit, nevydržela to.
"Hej ty!" vylítlo z ní úplně automaticky, její hlas, ledový a nenávistný, se hlasitě roznesl celou chodbou a všichni strnuli. Pansy jen zvedla hlavu a nevinně zamrkala; vůbec ji nenapadlo od Draca aspoň trochu odstoupit, což on sám považoval za sebevraždu. Navíc tím ohrožovala i jeho život, takže to raději udělal za ni a ukročil pořádný kus na stranu.
Nebelvírská prefektka se k nim přiřítila jako bůh pomsty a chodbou se ozvalo překvapené zašumění, když bleskurychle vytáhla hůlku a namířila ji na Pansy.
"Ruce pryč od mého kluka, Parkinsonová," zavrčela.
Draco málem nahlas zasténal, když ta šílená černovláska nepochopila hrozbu smrtelného nebezpečí, do kterého se právě dostala, a jen se provokativně uculila.
"Skloň tu hůlku, Grangerová," pronesla po chvíli arogantně. "Přece nechceš přijít o svůj odznak. Nehledě na to, že by sis spíš než cokoli jiného jen vypíchla oko."
Pár lidí se zasmálo, ale většina pochopila, že tohle už Pansy přehnala, a tak se pro jistotu klidili blíž ke stěnám.
Hermioně se zlověstně blýsklo v očích a Draco věděl, že je zle. Chtěl jí zabránit v tom, co měla v plánu, ať už to bylo cokoli, ale trochu ho zmátlo, když poslušně sklopila hůlku a uklidila ji do své tašky. A pak už Hermiona po Pansy prostě skočila.
Draco opravdu vůbec netušil, jak se to stalo, každopádně během několika sekund se mu u nohou po zemi válely dvě dívky a nevypadaly, že hodlají přestat, dokud té druhé přinejmenším nevyrvou všechny vlasy.
Nejdřív se je od sebe pokoušel odtrhnout, ale po tom, co mu Pansy svým ultradlouhým nehtem v zápalu boje málem vydloubnula oko, se raději držel opodál, čekal a doufal, že se mu naskytne příležitost dostat Hermionu pryč.
Během chvilky byly obě dívky bez hábitů a stačila pouhá minuta a všichni kluci ožili při zvuku trhající se látky.
"Hupsí," zachichotala se Pansy a vydrápala se na nohy.
Hermiona stála naproti ní, lehce předkloněná a vypadala, že má v plánu utrhnout jí hlavu a vyškrábat oči. Košile na ní visela už jen díky rukávům a byla prakticky k ničemu.
"Hupsí?!" zopakovala Hermiona rozzuřeně. "Roztrhla jsi mi triko!"
Pansy se jen ušklíbla. "To je toho! Aspoň konečně uvidíme, proč se pořád schováváš do hábitů!"
A taky že viděli. Veškerou mužskou populaci evidentně víc než potěšilo, když si Hermiona rozzuřeně strhla zbytky své košile, mrskla je někam za sebe a zůstala tam stát jen v rudo-černé krajkované podprsence. Hrudník se jí prudce zvedal, jak se její dýchání vztekem postupně zrychlovalo, a zcela bezkonkurenčně vyhrával souboj o pozornost nad Hermioniným úzkým pasem a plochým bříškem.
Dracovi se najednou nelíbilo, jak se na ni všichni dívali. Nikdy by neřekl, že někdo jako ona by vůbec mohl být sexy, ale to, co před sebou teď viděl, mu přímo vyrazilo dech. A on se o ten pohled vůbec nechtěl dělit s polovinou Bradavic. Navíc teď už byl relativně klid a on nehodlal propásnout příležitost ukončit ten nesmyslný zápas mezi jeho "holkou" a jeho kamarádkou.
Proto rychle přešel k Hermioně a než mu stihla v zápalu boje vrazit do nosu, svléknul si hábit a přehodil ho přes její nahá ramena.
"Dobrý?" zeptal se.
"Ne," zavrčela odpověď a zabalila se do jeho hábitu, zatímco pohledem dál vraždila zmijozelskou černovlásku, která se pro jistotu vydala pryč.
"Fajn," ušklíbnul se a objal ji kolem ramen. A pak si všimnul, že většina přihlížejících ještě stojí a čeká, jestli je to opravdu konec, nebo bude ještě pokračování. "No tak, rozejděte se, show skončila!" zavolal a neurčitě máchnul rukou.
Nakonec musel ještě přidat vražedný pohled a majetnicky si k sobě Hermionu přitáhnout, aby se "provoz" dal zase do pohybu.
Uslyšel Hermionu zamumlat něco jako: "Až se o tom dozví McGonagallová…", ale pak už se z davu vynořil šklebící se Blaise.
"Nazdar, kamaráde!" pozdravil Draca. "Nechtěl bys mi ji občas půjčit?" Kývnul směrem na Hermionu a když se na něj vražedně zamračila, odpověděl jí svůdným úšklebkem. "Mimochodem, čau kotě!"
"No to bych teda nechtěl," odvětil Malfoy rozzlobeně a nevědomky si k sobě Hermionu přitáhnul ještě blíž.
"Ale no tak! Ani na víkend?"
"Nejsem kurva," zavrčela a pak se sehnula, aby sebrala svou tašku ze země.
Draco se jen vítězně ušklíbnul. "Sám jsi slyšel, tak neotravuj!"
Blaise se jen uchechtnul. "Sobče," odfrkl si, ale hned nato se usmál. "Mimochodem - hezký představení, Grangerová! O tom se jen tak nepřestane mluvit! Počítej s nárůstem popularity u mužský populace! Mějte se, vy dva!" A pak se prostě otočil a zmizel v davu.
"Idiot," zabručel si pro sebe Draco.
"Kretén," opáčila Hermiona.
"Ty jsi taky magor."
Jenom na něj nevěřícně pohlédla a pak varovně pozvedla obočí.
"Prosím?" protáhla výhružně.
"Nechat se vyprovokovat zrovna Pansy…" Zbytek věty dokončil jen pobaveným uchechtnutím místo slovy.
"A divíš se?! Celý den po tobě lezla jako laciná děvka! Vlastně bys měl být rád, že jsem tě neproklela za to, že sis to nechal líbit a ještě ses na mě tak provokativně šklebil!"
Jenom pokrčil rameny. "Chtěl jsem vidět, jak budeš reagovat. Ale kdybych věděl, co potom předvedeš na chodbě, osobně bych se postaral o to, aby se ke mně ta šílená holka nepřiblížila na dvacet metrů! Vážně, přísahej, že už tohle nikdy neuděláš!"
"Samozřejmě, že to neu -" Jen co se zarazila uprostřed slova, Draco věděl, že se mu zaručeně nebude líbit to, co bude následovat. "Proč bych to vlastně měla slíbit?"
"Protože se mnou na své vlastní přání chodíš" - dával si záležet, aby do toho slova vložil co nejvíce důrazu - "a protože moje holka se tu nebude polovině školy vystavovat, jako by dělala konkurz na focení katalogu plavek!"
Hermiona se zašklebila a raději nedumala, odkud něco jako konkurz na focení katalogu plavek zrovna on zná. "Fajn," ustoupila. "Ale jen pokud mi ty slíbíš, že si už Parkinsonovou nepřipustíš k tělu! Ani nějakou jinou holku!"
"A pročpak? Naše malá Hermionka žárlila?"
Nejraději by mu nafackovala za ten provokativní tón. "Ne," odsekla stroze.
"A proč že bych to měl slíbit?"
"Aby ti tvoje holka slíbila, že se nebude vystavovat polovině školy, jako by dělala konkurz na focení katalogu plavek," použila triumfálně jeho vlastní slova.
Dracovi nezbývalo než rezignovat. "Fajn," souhlasil.
"Fajn," přidala se i Hermiona a víc se zachumlala do Dracova hábitu. Aby řekla pravdu, líbilo se jí, že se Dracova vůně teď vznášela všude kolem ní. Ne že by bylo bezpečné zamilovat se do té směsi citrusů a šalvěje, doplněné o lehké podtóny dřevin, ale na to už bylo pozdě. Byla na Dracově vůni závislá hůř než Voldemort na tom svém ovládání světa.
To je zlý, pomyslela si.

•POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ•

Mno... a já si teď jdu kreslit. ^^
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Skřítek Skřítek | Web | 5. března 2011 v 17:32 | Reagovat

Užasný!!! :D přečetla jsem to jedním dechem! :D:D

2 Chi Chi | 5. března 2011 v 18:14 | Reagovat

Ehm... tobě dělá ohromnou radost, že pokaždý, když něco od tebe dočtu, nedejchám, fialovým (gblaahfuj), snažim se nesmát a podobný věci, který mně deformujou mozek a dostávají postupně na práh blázince, co?
P.S. Myslím,že to zvládneš a žádný výadky nebudou, nejmíň polovina lidí, co to čtou,by tě totiž potom zaškrtila XD

3 Daphne Malfoy Daphne Malfoy | Web | 5. března 2011 v 18:38 | Reagovat

Já vím , že máš spoustu práce ale umírám čekáním co bude dál , nešla by další část (3) co nejdřív ?! *psí pohled*  Blaise to zabil a ta věta s Voldemortem xD
Hermiona už v tom lítá , to je dobře , ale zajímalo by mě co Draco ..jak to asi cítí on =) Nemohla sem nic , ani dýchat ..další skvělá kapitolka =) Chci další xD

4 Lissa-chan Lissa-chan | 5. března 2011 v 19:22 | Reagovat

Užasný nádhera pokračování jak nejrychleji to bude možné. :-D

5 maya maya | 5. března 2011 v 20:39 | Reagovat

Krásný, hádhera...pokráčko prosím :)

6 monca :) monca :) | 5. března 2011 v 22:04 | Reagovat

krááásne :) nvm ako to robíš, ale keď čítam tvoje poviedky, dokážem sa úplne vcítiť do deja a smejem sa až mi segra nadáva :D rýchlo ďalší dielik ;)

7 veronika veronika | 5. března 2011 v 22:15 | Reagovat

skvelé

8 Monkey <3 Monkey <3 | Web | 6. března 2011 v 1:29 | Reagovat

Dokonalé:D ta věta s Voldemortem to totálně zabila:D prosím další dílek:D ale co nejrychleji♥

9 Kendy Kendy | Web | 6. března 2011 v 18:39 | Reagovat

Já si myslim, že Draco už v tom taky tak trochu lítá, ale nechce si to připustit! :) Jinak moc pěknéé..:)

10 Dollxynka Dollxynka | 6. března 2011 v 21:59 | Reagovat

no tak to je bomba toto :D ja bych tak moooc chtela videt prat se hermionu :D super povidka :D

11 Natalik-chan Natalik-chan | Web | 7. března 2011 v 14:18 | Reagovat

UZASNEEEEE!!!!

12 Stiorry Stiorry | 15. března 2011 v 17:04 | Reagovat

supéééér nemůžu se dočkat pokračování :D

13 upirikaty upirikaty | 15. dubna 2011 v 19:59 | Reagovat

rychle další ,už se těším

14 viola viola | 16. dubna 2011 v 19:12 | Reagovat

Chcem ešte !!! Je to perfektné :)

15 yumeshi yumeshi | E-mail | Web | 2. května 2011 v 20:37 | Reagovat

Píšeš moc pěkné povídky. Mám pár DM/HG moc ráda a proto je fajn najít povídky o nich, které jsou dobře napsané :) Těším se na pokračování ;-)

16 jijííík jijííík | 8. května 2013 v 17:13 | Reagovat

:D wow, jsem fakt zvědavá jak tohle celé skončí...

17 ErnestCef ErnestCef | E-mail | Web | 29. září 2017 v 10:46 | Reagovat

Много полезной информации о ремонте <a href=http://montazhnik02.ru>montazhnik02.ru</a>

18 Billyobeme Billyobeme | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 13:31 | Reagovat

Новости народной медицины здесь <a href=http://medata.org/>medata.org</a>

19 Danielvok Danielvok | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 14:58 | Reagovat

Свежие кулинарные рецепты тут <a href=http://cakeblog.su/>cakeblog.su</a>

20 Brucewhery Brucewhery | E-mail | Web | 18. prosince 2017 v 21:27 | Reagovat

Новости строительного мира тут <a href=http://stportal.ru/>stportal.ru</a>

21 GreggZed GreggZed | E-mail | Web | 20. prosince 2017 v 18:26 | Reagovat

О том, что зубы нужно чистить дважды в день, минимум 2–3 минуты, знает каждый. Но придерживаются этого правила только 50% людей. Более того, исследования шведских ученых показали, что чистит зубы по всем правилам, рекомендованным стоматологами, только один человек из десяти, подробнее читайте на сайте <a href=http://nalatty.com>nalatty.com</a>

22 Jessepah Jessepah | E-mail | Web | 20. prosince 2017 v 18:52 | Reagovat

Новости компьютерного мира тут <a href=http://alvarvas.com/>alvarvas.com</a>

23 JamescOiff JamescOiff | E-mail | Web | 21. prosince 2017 v 3:47 | Reagovat

Последние модные стрижки здесь <a href=http://chyolka.ru/>chyolka.ru</a>

24 AaronCop AaronCop | E-mail | Web | 27. prosince 2017 v 7:48 | Reagovat

Отличные строительные советы здесь <a href=http://akvakraska.ru/>akvakraska.ru</a>

25 Arthurvob Arthurvob | E-mail | Web | 27. prosince 2017 v 23:06 | Reagovat

Нижнее белье выбирают и покупают для того, чтобы в нужный момент мужчина мог его увидеть и оценить по достоинству. Читайте об этом подробнее на сайте <a href=http://shoptrip.ru>shoptrip.ru</a>

26 RobertBlamp RobertBlamp | E-mail | Web | 1. ledna 2018 v 1:18 | Reagovat

Новости кулинарного мира тут <a href=http://fitelife.ru/>fitelife.ru</a>

27 DavidBoict DavidBoict | E-mail | Web | 1. ledna 2018 v 12:29 | Reagovat

Автомобильные новости здесь <a href=http://drive-land.net/>drive-land.net</a>

28 Michaelclurl Michaelclurl | E-mail | Web | 9. ledna 2018 v 14:49 | Reagovat

Люди всегда были склонны к тому, чтобы фантазировать и придумывать что-то просто невообразимое. Это связано с тем, что повседневная наша жизнь иногда может быть довольно скучной и неинтересной, полной рутинных дел и забот, подробнее об этом читайте на сайте <a href=http://hayastannews.com>hayastannews.com</a>

29 ThomasLig ThomasLig | E-mail | Web | 14. ledna 2018 v 0:45 | Reagovat

Самый сложный способ комбинации — это оклеивание стен обоями с различными рисунками. Подобрать их гармонично довольно сложно, подробнее читайте на сайте <a href=http://omontazhe.ru>omontazhe.ru</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama