Prosinec 2010

Happy New Year

31. prosince 2010 v 23:34 | Koizumi Michiyo |  Moje kecy
Pfff, originální název... no nic, nechce se mi to protahovat.
Takže Vám nijak složitě, ale naprosto upřímně do novýho roku přeju štěstí, zdraví, lásku, přátelství, radost, spoustu splněných přání a celkově prostě všechno to skvělý. ;)
Jsem ráda, že jste se mnou vydrželi. ^^ (a doufám, že stále vydržíte, ale to (a vlastně nejen to XD) už jsem psala k Vánocům... XD)

Po roce znovu...

24. prosince 2010 v 13:02 | Koizumi Michiyo |  Moje kecy
Tak... už potřetí mám možnost přát Vám krásné Vánoce. Chtěla jsem, aby to bylo slavnostnější, víc... bohatý a potěšující, hezčí... chtěla jsem něco napsat, něco nakreslit, cokoli, čím bych Vám nějak udělala radost. Protože jste pro mě důležití... moc. Někdy, když mám opravdu krizovou náladu, si prostě jen tak rozkliknu nějaký článek a pročítám si Vaše komentáře... Pomáhá mi to. Možná to někomu přijde divný, ale fakt mi to pomáhá.
A opravdu jsem se snažila něco udělat. Psala jsem, jak jsem mohla, ale prostě to nějak... nevyšlo. Navíc jsem se u většiny povídek sekla a prostě nemůžu psát dál. Nevím proč, snažím se to nějak překonat a něco sepsat, ale nejde to, takže jenom doufám, že to časem přejde. Nevím... snad ano. Vánoce jsou přece čas splněných přání, ne? Díváte se na vánoční vodafoňácký reklamy? Na smrčky? Na Uhlobarona? =) Nemá to chybu, naprosto dokonalý reklamy! Vždycky padám smíchy, zvlášť u Platýse (tj. u Kapříka - jedenáctýho dílu) a u Uhlobarona (Mikulášský nadílky - devátého dílu). Ale poslední díl, třináctý, byl nádherný. Nepadala jsem smíchy jako u ostatních, spíš se mi chtělo brečet. Miluju ty reklamy... jsou kouzelný. A navíc to neni ani nějaký debilní žvatlání, ale má to smysl. Prostě a jednoduše řečeno, tyhle reklamy se Vodafonu víc než povedly!
No, nebudu to dál protahovat. Všem Vám přeju nádherný, kouzelný, úžasný a dokonalý Vánoce, co nejvíc štěstí do novýho roku a ať se Vám splní všechna vaše přání!!!! A když už ne všechna, aspoň to nejchtěnější. ;) Hodně zdraví, štěstí, lásky, přátelství, radosti, úsměvů a nějakou tu šťastnou slzu. ;)
A upřímně doufám, že to se mnou dokážete vydržet celý ten nadcházející rok a 24. prosince 2011 budu mít znovu možnost snažit se vyjádřit všechno, co bych vyjádřit chtěla. Jsem Vám hrozně vděčná za Vaši podporu, komentáře, za Vaši výdrž... za to, že jste. ^^
Tak a je to... teď si ještě pustím třináctej díl smrčků a bulim jak malej hároš. XD
Do háje... zase se mi nechce přestat psát, ale musím! Kdybych chtěla napsat všechno, co Vám chci říct, zaprvý bych tu seděla do večera a zadruhý by mi pak blog stejně ignorantsky napsal, že to má moc znaků. XD
Takže to raději rychle shrnu a zdrhám:
ŠŤASTNÝ A VESELÝ!!! ^^
Holly
Zamilovala jsem se do cesmíny (už před časem)... a včera jsem se zamilovala do týhle fotky. XD
A už se mi tři noci za sebou zdálo o koncertu Marsů. Ne o tom, na kterým jsem byla, byli tady znovu a všechny ty sny na sebe úžasně navazujou... hezky od šílenství, že sem přijedou, až po koncert, ke kterýmu se to stále nedostalo. Vzbudila jsem se pár hodin před začátkem (přibližně ve chvíli, kdy Jared odešel z naší zahrady XD).
Melu z cesty... ještě jsem chtěla říct, že se pokusím něco přidat přes prázdniny. Opravdu budu makat! ;)
A vůbec jsem to po sobě nečetla... pro jistotu. Nevím, jak bych reagovala, takže případných nesmyslů si nevšímejte. XD

Look at me

17. prosince 2010 v 21:18 | Koizumi Michiyo |  Dramione
Konečně nějaká povídka. XD Původně měla bejt jako takový vánoční dárek, ale pokud se mi nepodaří vymyslet (teda spíš stihnout napsat) ještě něco jiného, stejně si to teď užijete víc (pokud to tak můžu říct) než o Štědrý den.
A nemám ponětí, proč jsem dala takový názav. Vlastně ani nemám ponětí, proč jsem tuhle povídku sepsala... ne, to beru zpět, to vím naprosto přesně, ale neřeknu to. XD
Takže... doufám, že to aspoň někoho potěší. ;)