Leden 2010

Pro Nayumi Uchiha: Alibi

29. ledna 2010 v 18:47 | Koizumi Michiyo |  Na přání...
Po dlouhé době zase pravá jednorázová jednorázovka. XD
Jo a mega-inspirace v megálně dokonalý písničce mojí nejoblíbenější skupiny 30 Seconds To Mars... s názvem kupodivu Alibi (momentálně máte video v menu a myslím, že tam ještě dlouho bude).
A ještě bych chtěla říct, že povídky píšu podle svojí nálady, takže když mám blbou náladu na jistou povídku, píšu buď jinou, nebo žádnou... to jen abyste si nááááhodou nestžovali, že nepřidávám další díl tohodle a tohodle. =P
S tím vlastně souvisí, že včera i přes konec prvníhopololetí a začátek prázdnin (máme jarňáky jako první, takže na pololetní navazuje víkend, dále prázdniny a pak ještě víkend... spooooooustu dní volna XD) jsem měla blbou náladu a vůbec jsem nevěděla, jestli sem dám happy end nebo ne...
Mno a nakonec to dopadlo takhle...
Teda néé, ještě k textu písničky - jak dlouho jsem strávila tím, že jsem hledala "pravou verzi"... ale vzhledem k tomu, že na netu píšou jednou tohle, podruhý tohle, něco jsem tam hodila a jestli se vám tahle verze nebude líbit, najděte si na netu jinou sami. ;)
A rozhodně doporučuji poslechnout si celou písničku minimálně jednou a tak, abyste se do ní aspoň trochu vžili. ;)
Hezké čtení. XD

Tábor - zn. za všechny prachy - Jedenáctý díl

21. ledna 2010 v 22:13 | Koizumi Michiyo |  Tábor - zn. za všechny prachy
Sorry, že to trvalo tak dlouho!!!
Tenhle díl bych jinak přidala jen kousek po škole, ale celý odpoledne (!!!) jsem dělala prezentaci na zemák... která má nakonec díky velkému množství obrázků 40 mega. XD Ale povedla se mi, musím se pochválit!!! ;)
Jop a taky se omlouvám, že je to kratší, než jsem původně plánovala. Značnou část jsem se rozhodla přenechat až dalšímu dílu. Tak ale aspoň se máte na co těšit. ;)
Hezké čtení!!!

Pro Kiku-chan: Princ na černém koni 3

18. ledna 2010 v 22:30 | Koizumi Michiyo |  Na přání...
Konečně jsem se dokopala k pokračování!!!
Sice podle mého názoru... mno... mnohem slabší než první dva díly, ale aspoň něco. Konečně plním svůj slib, že vás za vaše hlasy zahrnu povídkama. ;)
Jo a Kiko, znovu upozorňuju, že u prvního dílu nemáš kurzívu apod. a druhý nemáš celý (u sebe na blogu XD). ;)
Snad se v tom vyznáte. Hezké čtení!

Program na ochranu svědků - 4. díl

16. ledna 2010 v 13:25 | Koizumi Michiyo
Trochu jsem se rozepsala, mno... ale myslím, že si delší čtení zasloužíte!
Jo a už jsem to dopsala včera (těsně před půlnocí), ale taťka prohlásil, že jestli pořád hodlám chodit spát tak pozdě, asi mi bude muset odpojit net... a já jeho varování vzala radši vážně. Sice povídky bych mohla normálně psát, ale nemohla bych to tady zveřejňovat, žeo. XD
Takže teď už jen hezké čtení!

Ona nejmegálnější událost...

15. ledna 2010 v 18:21 | Koizumi Michiyo |  Moje kecy
Asi všichni, kdo četli článek "Den zvaný naprosto dokonalý", přemýšleli (a žádný popírání, chvilinku (počítá se i 1 sekunda) jste URČITĚ přemýšleli!!! XD), co tím myslím.

A teď... říkáte si, co by to mohlo být? Ta událost, jejíž dokonalost můžu vystihnout jen dodatky jako "všech dob" nebo "jediná svého druhu ve vesmíru" (i když to druhé je trochu divné, ale jak už jsem říkala, tak nějak to vystihuje XD)? Událost, na kterou se těším tisíckrát víc než na Avatar (to je co říct) a která pro mě bude milionkrát lepším zážitkem než shlédnutí 3D Avataru (a to je sakra co říct, neboť během závěrečné bitvy jsem doslova -
a to vážně doslova - panikařila, mávala rukama kolem sebe jak idiot (když jsem si to uvědomila - to ne zrovna nejdřív XD - snažila jsem se udržet), přesněji se spíš chytala za hlavu, takže nevím, co si mysleli lidé sedící nade mnou, a ke konci jsme to s kamarádkou nevydržely a obě společně: "Ne, ne, ne, ne, ne!" (snad nás slyšeli jen nejbližší sousedé XD) plus ona na mě ještě: "Udělej něco!")? Tím snad nechci nějak "urazit" Avatar - je to naprosto nejlepší film na světě, žádný jiný mě tolik nevtáhnul do děje a žádný jiný jsem tolik neprožívala (viz. moje, teda naše panikaření). XD

Ale i když jsem tímhle zaflákla kolik času (a místa XD), asi jsem vám moc nepomohla v rozluštění, co?
Takže...
Ona událost je..................

Číslo 8

15. ledna 2010 v 15:29 | Koizumi Michiyo |  Ohozy blogu
Mnooo... měla jsem náladu, takže jsem vytvořila new dess.
Můj názor na něj? No tam mně osobně se mooooooc líbí, jsem spokojená na 100% minimálně!!! XD
Jo akorát k těm kecům v záhlaví... Možná někde nebudou zkušenějším angličitnářům dávat smysl, ale neřešte to, ju? Musím přiznat, že jsem se jednou poradila s googlem a takhle to dopadlo, takže já za to teoreticky nemůžu. XD
No nic...
Snad se zobrazuje tak, jak by měl. XD


A konečně se jdu vrhnout na ty povídky!!! Teda samozřejmě už jsem něco napsala včera (ale to jsem se ještě matlala s tou tapetou XD) a dneska (to jsem zase kutila tenhle dess), ale moc toho nemám. XD
Jo a váš názor (na new ohoz)? XD

Den zvaný naprosto dokonalý...

14. ledna 2010 v 19:37 | Koizumi Michiyo |  Deníček
Začnu... jak jinak než od začátku.
Tenhle den totiž nejdřív nebyl jiný, než obyčejný. Teda až na to, že jsme místo tělocviku, jelikož náš učitel je na lyžáku, měli češtinu... takže dvě hodiny češtiny na jeden den. Super...
Ve čtvrtek normálně máme litereturu, proto jsem si logicky vzala jen čítanku... měla jsem vědět, že po nás ta... no, radši se nebudu vyjadřovat, totiž že po nás bude chtít mluvnici! Ale aspoň jsme nějakých pět minut hodiny, možná i deset zaplácali tím, že jsme sháněli učebnice, aby byla aspoň jedna do lavice (bohužel se dostala i ke mně T_T... což ale neznamená, že bychom s kamarádkou pracovaly - měli jsme spoustu věcí na probrání, "učitelka" nás "učila" naprostý blbosti, který nikdy v životě nevyužiju, tak jsme se na to vykašlaly (nehledě na to, že nás hodně naštvala, což byl další důvod našeho nicnedělání)).
Ale dál.
Tohle by mohla být tak jediná chyba na dnešku.
Poslední hodinu - češtinu, konečně literaturu - jsme nějak přetrpěli (ignorování tý ..., která nás "učí" plus rozesmávání se dvojsmyslnými články v čítance (no co, sranda musí bejt! XD)) a pak na oběd... Teda ještě ne! Někdy ke konci hodiny (mohlo zbývat tak čtvrt hodiny, pro upřesnění) do rozhlasu (nebo jak to mám nazývat XD) promluvil zástupce, že se hledá ředitel. Spolužačka hned po skončení toho "proslovu" prohlásila: "Ztratil se ředitel!" a celá třída samozřejmě buchla smíchy.
A teď už konečně k tomu obědu...
Zrovna, když jsem kuchařce podala lístek (nechápu, proč zrovna u nás ještě nezavedli čipy nebo něco jinýho, co by nebylo sto let za opicema!), když se z rozhlasu ozvalo, že v ulici přímo vedle naší školy (neřekla jsem v naší ulici, jelikož ta z týhle ulice odbočuje... nevím, jestli to chápete, takže jednoduše řečeno - v ulici, která vede kolem naší školy z levý strany XD) praskla voda (nebo tak něco), zítra se to bude opravovat, škola bude bez vody, tudíž máme - pozor - ředitelské volno!!!!!!!!!!!!
Normálně to celá jídelna hromadné a hlasité: "JOOOOOO!!!!!!!!!!!!!" (já samozřejmě taky XD)
Takže mně už začíná víkend (ještě teď z toho mám druhý Vánoce (abyste mě lépe pochopili, u nás na škole je ř. volno tak jednou do roka, víc ne))!!!
Navíc zítra jsme měli mít dvouhodinovku fyziky (doslova) a psát z biologie z celý kapitoly Minerály... a obojí padá!!!!!!!!!!!!!!!!! Takže se nemusím učit (na biologii XD) a můžu psát povídky!!! Mimochodem pracuju na nich. ;)

Pak jsem taky jen tak z nudy stvořila tapetku, která se mi - aspoň podle mého - celkem povedla... XD
Mnooo... tady je... XD

Njn jsem do Marsů cvok, tak se nedivte! :D
Čímž se dostávám ještě k jedné super (primitivní) události - stáhla jsem si "font 30STM"!!!!!!!! Jo, nese název Bank Gothic a pokud by to někdo chtěl taky, jen si to zadejte do vyhledávání na googlu (můžete dodat i download). Bohužel to není český font, takže nepodporuje háčky (teda někde jo, ale třeba u e a r (tedy nenapíše vám ě a ř XD) ne... však to znáte) a tak, ale to je mi upřímně celkem fukoš. Miluju tenhle font!!!!!!!!!!!!!!!!! XD

Ale ta nejmegálnější událost teprve přijde...
A vzhledem k tomu, že se zatím (je to jen otázka hodin XD) nestala, napíšu o ní později. ;)

PS: K tý tapetě - kdyby to někdo chtěl skopčit k sobě na blog, dejte prosím odkaz... a nepokoušejte se smazat to "by Koizumi Michiyo". Speciálně jsem to tam dodávala, na obrázku, který mám nastavenou jako tapetu, tenhle nápis chybí - kdyby to viděla mamka nebo někdo jiný z rodiny (teda mamka hlavně), moc by se zajímali, proč, když jsem to udělala já, je tam napsaný tamto. XD Jinak samozřejmě nemám nic proti, kdybyste si to taky nastavili jako tapetu (kdyby nááááááhodou někdo - nějaký cvok do Marsů jako já - chtěl XD).
PPS: Moc prosííííííííím,

hlásněte za mě TADÝÝÝÝÝÝ!!!

A ještě něco jsem chtěla, jenže už jsem zapomněla co... no nic. Tak se zatím mějte! Jdu se pokusit dopsat co nejvíc dalších dílů!!!! ;)

What am I saying? Only HAPPY NEW YEAR!!!!!!

1. ledna 2010 v 0:00 | Koizumi Michiyo |  Moje kecy
A teď všichni!

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

Vím, že to asi všichni budete číst se zpožděním... ale nemohla jsem si pomoct.
Ze srdce vám všem věrným návštěvníkům mého blogu přeju ten nejnádhernější nový rok a upřímně doufám, že za rok toto budu moci psát znovu.
Bože, řekli byste, že to zase tak rychle uteklo?
Když si vzpomenu, že něco podobného jsem psala už před rokem s žalostně vypadajícím "diplomkem" a extrémně chudým textem... jo, tenhle blog je na světě už víc jak rok.
Úplně jsem na to překrásné výročí zapomněla a když jsem si konečně vzpomněla, připadalo mi blbé to psát se zpožděním...
Ale teď, když starý rok 2009 končí a nový 2010 začíná, mi to připadá jako... vhodné.
Božíčku, lidičky moji, ani nevíte, jak šťastná jsem, že jsem to vydržela a nezrušila to tady, což mě na začátku napadalo často, když jsem se snažila a snažila a komentáře nikde! Ještě teď si vzpomínám, jak neuvěřitelně šťastná jsem byla, když jsem si přečetla první koment. Jak obrovskou chuť skákat až ke stropu jsem měla, když z jednoho komentáře po chvíli byly nějaké čtyři...
A teď? Když zveřejňuji další díl nějaké povídky, čekám už víc jak dvacet komentářů, spíš číslo kolem třicítky.
Ale ještě teď si pamatuju, jak jsem málem omdlela, když jsem četla ten báječný komentář od Rocky u svojí povídky... počkat... jo, u jednorázovky Třešnička na dortu. Vím taky, že tehdy jsem si to celé přepsala do deníčku. XD Njn Koizumi si tehdy vedla deníček - teda vedla... jen sem tam, když mě něco opravdu rozhodilo jsem si to zapsala. A teď? Co neřeknu kamarádkám, řeknu vám, co neřeknu vám, řeknu kamarádkám... a samozřejmě i rodičům a nějaké to tajemství si i ponechám pro sebe. XD
Nevím, jestli mě chápete. Já... je to tak báječný! I teď mě každý kladný komentář hrozně moc potěší, i když je v něm jen jedno slovo.
Prostě a jednoduše jsem vám chtěla poděkovat, že tu jste a teď vám můžu všechny tyhle věci psát. A především těm, kteří to se mnou vydrželi téměř úplně od začátku, že, Rocky? ;) A jsou tu i další, nejen Rockerka, kteří začali na můj blog chodit už velmi dávno a doteď nepřestali...

Nakonec jedním slovem:

Děkuju.

PS: Nemyslete si, že to píšu doslova TEĎ (pokud chápete). XD Tento článek je přednastavený a je to... řekněme způsob, jakým jsem vyřešila, že chci být zároveň se svou rodinou a zároveň s vámi. Protože vy jste opravdu důležitá součást mého života a až do smrti si budu pamatovat to bezvadné období, které jsem tu "prožila".

Miluju vás - a to nezmění ani změna roků!

Tak a můj "úžasný" proslov je u konce. Není tam jediné lživé slovo, když to tak vezmu, vlastně jsem si vám právě... řekněma vylila srdce. XD

Zdraví vás vaše milující Koizumi...